Zamyšlení Fidela Castra, 21. března 2012 - Cesty, které vedou do záhuby
Zamyšlení Fidela Castra, 21. března 2012
Toto zamyšlení by mohlo být psáno dnes, zítra nebo kterýkoli jiný den, aniž by hrozilo, že se bude mýlit. Náš živočišný druh stojí před novými problémy. Když jsem před 20 lety na Konferenci Spojených národů o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru říkal, že jeden živočišný druh je ohrožen zánikem, měl jsem méně důvodů než dnes, abych varoval před nebezpečím, které jsem viděl možná v horizontu 100 let. Tehdy řídilo svět několik představitelů nejmocnějších zemí. Mým slovům zatleskali z pouhé zdvořilosti a dál klidně kopali hrob našeho druhu.
upoutávka převzata 2. 4. 2012 z internetových stránek KSM
Celý článek...
Příspěvek k materiálu „Socialismus 21. století, kapitola 10.: Vývoj socialismu jako celosvětový proces"
Příspěvek k materiálu „Socialismus 21. století, kapitola 10.: Vývoj socialismu jako celosvětový proces"
Tvé zlaté oči se budou jistě smát
ve světě, který patří nám
Nejkrásnější moře je to,
které jsme ještě neprocestovali
Ty nejkrásnější děti ještě nedospěly
Naše nejkrásnější dny jsme ještě neprožili
A to, co ti chci říct, to nejkrásnější ze všeho,
nebylo ještě nikdy vyslo
upoutávka převzata 31. 3. 2012 z internetových stránekl SMKČ
Celý článek
Holešovská výzva v Hradci Králové
Holešovská výzva v Hradci Králové
Ve čtvrtek 15. března svolali organizátoři tzv. „Holešovské výzvy" demonstrace (údajně) na náměstí všech větších měst republiky. My, členové a sympatizanti SMKČ-KSM Východní Čechy, jsme se přišli podívat na Masarykovo náměstí v Hradci Králové, kde jedna z těchto demonstrací začínala úderem sedmnácté hodiny. Cílem tohoto sdružení, dle jeho propagačního letáku, je dosáhnutí demise vlády a prezidenta, odchodu zkorumpovaných politiků a zahájení změn k lepšímu v naší zemi. „Voláme k zodpovědnosti ty, co rozkradli a zadlužili naši zemi." Tak znělo ústřední heslo této akce.
Podle odhadů médií se tu sešlo na jednu tisícovku lidí. Nás tu sice nebylo více, než počet prstů na jedné ruce, přesto se nám podařilo účastníkům demonstrace rozdat více jak dvě stovky našich propagačních letáků. Uvědomíme-li si, že se náš materiál dostal do ruky v průměru každému pátému demonstrujícímu, tak to není vůbec špatné číslo. Několik kusů Československé Mladé pravdy též našlo své nové majitele. Nutno poznamenat, že jsme z řad adresátů našich materiálů nezaznamenali žádnou negativní reakci, ba naopak.
Beránka vlku se zachtělo…
JAN ŽELEZNÝ
Po roce 1989 došlo v České republice, stejně jako ve všech zemích evropského socialistického společenství v čele se Sovětským svazem, ke změně společenských poměrů. Zdánlivě byl po 72 letech ukončen revoluční vývoj, zahájený Velkou říjnovou revolucí v Rusku roku 1917, po které následovalo založení Sovětského svazu.
Změnu způsobila koordinovaná aktivita sil kapitálu, sionismu a církve, tedy stejných sil, které se po celou dobu, již od roku 1917 pokoušely vojenskými, politickými, zpravodajskými, ideologickými a dalšími prostředky zvrátit pro ně nepříznivý vývoj zpět, od socialistických všelidových tendencí znovu ke světu individualistického bohatství, ovládaného výhradně jen a jenom kapitálem, světem mocných a bohatých.
V ideologické oblasti kapitál a sionisté využili všech svých tradičních spojenců, tedy zrádců, revizionistů, oportunistů, sociálních demokratů, pozůstatků vykořisťovatelských tříd, církve i jejího vlivu na obec věřících. Církev se za dobu svého působení v podobě křesťanství jen výjimečně postavila na stranu vykořisťovaných a utlačovaných. Její místo bylo, přes zdánlivě humanistické řeči, zpravidla na straně mocných a majetných, neboli těch, na straně kterých a spolu s nimi se podílela na okrádání a ožebračování lidí, kteří pro ni z určujícího pohledu církevních špiček stáli na druhé straně společenského žebříčku.
Celý článek
Zamyšlení nad krizí ve straně
Vystoupení s. Ladislava Šafránka na obvodní konferenci KSČM Praha 1 17. února 2012
O složité situaci ve společnosti i v naší straně snad nepochybuje nikdo. Jsme na půdě obvodní konference Prahy 1, proto několik poznámek k problémům KSČM. Podle mého názoru jde o tři hlavní problémy, z nichž vyplývají, a jimiž jsou podmíněny, další:
1) Ideová a organizační nejednota a nezralost, fatálně rozevřené nůžky mezi centrem a nižšími články řízení, zejména základními organizacemi. Většinová část vedení strany si, alespoň podle jejich mediálních výstupů soudě, vytváří představu o názorové hladině členské základny a sympatizantů podle svých představ. Neodpovědná a výrazně oportunistická metoda formulování politiky podle výsledků průzkumů veřejného mínění silně napadla i naše řady. Každodenně se na stránkách Haló novin setkáváme s názory a stanovisky, které jsou sice líbivé, nicméně rozporné s objektivními zájmy a potřebami námezdně pracujících. Pojmy třídní boj, vykořisťování, nadhodnota, revoluce a další jako by z našeho slovníku zcela vymizely. To není náhoda. To není snaha nezavdat pravici důvod, aby nás zakázali, jak tvrdí předseda strany. To je odraz toho, že pod jeho vedením se z KSČM stává rozbředlá odnož ČSSD, vděčná za pohlazení od marginálních, často beztvarých tzv. občanských iniciativ. Nedivme se, že se o KSČM píše jako o straně pragmatického technokratismu.
Hrozivý je rozpor ve vedení strany, které nedokáže hovořit jedním jazykem, o čemž svědčí např. antagonistické názory na řešení současné krize Evropské unie mezi předsedou stínové vlády Vojtěchem Filipem, jeho stínovým ministrem financí Jiřím Dolejšem a tzv. ekonomickými experty z poslaneckého klubu. Nebo odlišná interpretace výsledků posledních parlamentních voleb či aktuálně nejednotné hlasování v cause Havel jako zachránce demokracie. Nezastírejme, že kolektivní vedení již dávno neplní své funkce, že nejvyšší orgán mezi sjezdy – ústřední výbor – byl postupně eliminován kabinetní politikou představovanou Vojtěchem Filipem a jeho nejbližšími ve vedení strany a poslaneckého klubu. Jako exemplární příklad lze uvést jeho násilné prosazení svých subjektivních představ do dokumentu Hlavní úkoly KSČM po VIII. sjezdu, kdy fakticky znevážil a negoval práci komise řádně ustavené stranickým orgánem. Případně též analýza toho, jak který poslanec hlasoval při schvalování rozhodujících zákonů České republiky. Myslím, že tato analýza by měla být předložena sjezdovému jednání zcela automaticky.
Závěr: Bez ideové a organizační jednoty jsme komunistickou stranou pouze názvem, nikoli činností v masách či strukturách stávajícího politického systému.
2) Podceňování ideologické práce strany, vzdělávání členů i funkcionářů, jejich názorové i argumentační vyzbrojování. Na bázi ÚV KSČM působí rozsáhlé odborné zázemí Centra strategických a teoretických studií, bohatou činnost vyvíjí Klub společenských věd apod. Právě jejich produktem je projednávaný dokument Socialismus v 21. století a řada dalších odborných studií. Bohužel se mi zdá, že mnozí z vedoucích funkcionářů tyto výstupy nečtou. Mnozí z nich evidentně odbornou literaturu nečtou vůbec, a rovněž tak na sobě vůbec nepracují. Někteří dokonce jednají, jako by byli nedotčeni byť jen základy marxismu. Ucelenou, systematickou ideologickou práci s oblibou nahrazují často bezduchou, bezobsažnou letákovou agitací. Za vrchol teoretické, ideologické práce strany pokládají tzv. Vratimovský seminář, kde radí komunistům, včetně členům stínové vlády, co by měli dělat, neúspěšní exministři a funkcionáři ČSSD, programoví nekomunisté a jiní nemarxističtí odborníci. Proti tomu stojí letité pololetně organizované teoreticko-politické konference, jak již o nich hovořil úvodní referát. Chci znovu zopakovat, že pro mne je nepřijatelné, aby iniciativu téměř třiceti okresů, plnící mj. usnesení ÚV KSČM o projednání dokumentů předložených předsjezdové diskusi, napadal vedoucí funkcionář KSČM jako frakční činnost, aby účastníci konference byli skandalizováni a zastrašováni. O hloubce morální destrukce Vojtěcha Filipa a jeho nejbližších svědčí to, že napadli a odsoudili teoreticko-politickou konferenci posuzující dokument Socialismus v 21. století proto, že na ní byli nestraníci (tři bývalí členové KSČ), zatímco na jiných akcích to nevadí, naopak. O Vratimovském semináři jsem již hovořil. Dále mohu uvést např. seminář k témuž tématu příští týden v Lidovém domě, kde řečníky budou vedle Jiřího Dolejše a Josefa Hellera, vedoucí analytik ČSSD, silně pravicově orientovaný Oto Novotný a nám jistě nefandící Lubomír Zaorálek.
Závěr: Bez ovládnutí marxistické teorie, bez vzdělaných funkcionářů nemůže strana vést ani členskou základnu, natož pak masy.
3) Velmi vážným a ke škodě věci obcházeným problémem činnosti a rozvoje strany je její hrozivá ekonomická situace a amatérsky vedené hospodaření. Přeženu-li trochu, mohu se domnívat, že není ve straně nikdo, kdo by mohl přesně a odpovědně popsat příčiny, odpovědnost a řešení stomilionového dluhu způsobeného podivným lavírováním kolem budovy ÚV KSČM. Velmi mne zarazilo a urazilo vyjádření jedné z vrcholných funkcionářek, že na pokutu strana má, že na účtech ze státního rozpočtu za volby je peněz dost. Tvrdím odpovědně, to nejsou peníze vedení, nýbrž celé členské základny stejně jako jimi jsou příspěvky a dary členů. Hospodaření, které odděluje úrovně práce s finančními prostředky, resp. je člení podle původu a odvodů je formálně správné pro potřebu účetnictví a zásad hospodaření politických stran, nikoli však definující a determinující věcně. Zásada věcnosti, odpovědnosti, podvojnosti a další platí a musí platit i pro finance KSČM. Proto je neúnosné a doslova protistranické, krajně nedemokratické, aby členové strany žili v blahé nevědomosti, aby funkcionáři přímo či nepřímo odpovědní za finanční krizi dlouhodobě setrvávali ve svých funkcích. Je oprávněné se ptát: co za dlouhá léta ve věci vykonala příslušná komise ÚV KSČM? Proto doporučuji ustavit nezávislou komisi mimo stávající struktury ÚV KSČM k provedení objektivní analýzy causy. Audit, jak známo, není nic relevantního.
To není vše. Druhým příkladem ekonomické neschopnosti a činnosti přinejmenším na hraně zákona je FUTURA, a. s., jejímž majoritním vlastníkem je ÚV KSČM, a v jejímž statutárním orgánu zasedá místopředsedkyně strany pro ekonomiku. Podíváme-li se na veřejně přístupné dokumenty založené ve Sbírce listin Obchodního rejstříku, zjistíme dlouhodobě sestupný trend hospodářských výsledků organizace. Majoritní akcionář, místo logické a v soukromém sektoru zcela běžné obměny řídících pracovníků firmy či zavedení krizového řízení, je ponechal ve funkci přesto, že je, vykonávají zjevně neúspěšně již dvacet let. Z tzv. červených čísel se FUTURA dostala nikoli zkvalitněním či rozšířením činnosti, resp. jinými obsahovými a personálními změnami, nýbrž zvýšením základního kapitálu. Tedy nalitím dalších peněz z kapes členské základny. Ptáte se, jak je to možné? Nevím. Vím jen, že např. předsedu dozorčí rady FUTURY dělá její finanční ředitel Otakar Zmítko. Ten Otakar Zmítko, který je současně předsedou Revizní komise ÚV KSČM. Převedeno do češtiny: kontroluje sám sebe, a majoritnímu akcionáři to nevadí. Proč asi? Podobných otázek znevěrohodňujících kvalitu hospodaření v centrále KSČM, a tedy i práci resortní místopředsedkyně Miloslavy Vostré, je více. V případě společnosti FUTURA dokonce ohrožujících její existenci např. porušováním informační povinnosti podle Obchodního zákoníku.
Závěr: Jak se chceme stát hospodáři v zemi, když nejsme řádnými hospodáři ve své vlastní straně?
Situace ve straně je zlá, nicméně nikoli beznadějná. Plně se ztotožňuji s předloženým návrhem stanoviska obvodní konference KSČM Prahy 1 k návrhu dokumentů pro VIII. sjezd strany a věřím, že delegáti sjezdu budou rozhodovat zcela v jeho duchu tak, aby strana po sjezdu byla jednotná, bojová, marxistická, očištěná od balastu kabinetní politiky, kšeftaření, kompromisnictví a ideové prázdnoty. To však dle mého názoru vyžaduje i důslednou obměnu jejích vedoucích orgánů. Uvědomuji si, že má slova mohou být pro někoho příliš kritická. Podle mého názoru však odpovídají hloubce vnitrostranické krize. Metastázovala již natolik, že je nejvyšší čas tento vřed zásadně vyříznout.
Ladislav Šafránek,
Dialog č. 283, březen 2012
Objednávky, připomínky, dotazy i své články do marxisticko-leninského měsíčníku „Dialog" můžete zasílat na adresu: Orego, Box 13, 257 26 Divišov, orego@orego.cz.
Brilantní práce
V pátek 17. února 2012 proběhla obvodní konference KSČM Prahy 1. Byla bouřlivá, kritická vůči stávajícímu vedení strany, přítomní většinou hlasů přijali STANOVISKO, v němž jsou racionálně rozebrány sjezdové dokumenty, ale Haló noviny z 20. února 2012 o jeho obsahu neinformují.
Vůbec ten obraz obvodní konference z pera přítomného redaktora je prapodivný. Soudružská kritika na adresu vedení strany byla v něm nazvána ODSOUZENÍM, patrně proto, aby byl v podvědomí člověka, jenž se konference nezúčastnil, vyvolán obraz čehosi podivného, nespravedlivého, snad i inkvizičního, tedy jakýsi OBRAZ ZLA. A proti OBRAZU ZLA je postaven OBRAZ DOBRA. O něj se zasloužil soudruh Exner. Jeho roli zobrazil redaktor Haló novin následovně: „Václav Exner vyzval k práci na úpravách sjezdových textů, neboť obstojí v mezinárodním srovnání. Ač navrhl vlastní verzi usnesení, aby nemělo »normalizační jazyk«, nebylo o něm hlasováno."
upoutávka úřevzata z internetových stránek SMKČ 25. března 2012
Nechceme kapitalismus! Socialismus je lepší!
Z vystoupení Milana Havlíčka na XXXI. pražské teoreticko-politické konferenci (pokračování z čísel 281 a 282)
Jaká je vnitrostranická práce v současnosti?
Vývoj členské základny i organizační struktury vykazuje trvalý pokles. Rostoucím průměrným věkem členské základny a odchodem našich členů do „Marxových lovišť“ se vytrácí schopnost působit plošně pomocí základních organizací a řekněme osobní agitace v místech.
Jiný stav je samozřejmě v Praze, krajských a okresních městech, kde se odchod jednotlivých funkcionářů zpravidla dá ještě nahradit. Mnohem složitější je ale situace v městech menších a na vesnici.
Tento stav vyžaduje nové formy práce. Na to by měly reagovat Stanovy, ale především okresní výbory a krajské rady. Většina základních organizací dnes porušuje schválené Stanovy strany. Nejen výší placení členských příspěvků, a četností členských schůzí, ale především svou faktickou pasivitou.
* * *
Neutěšený stav lze změnit jen za předpokladu, že komunistická strana bude ve všech základních oblastech skutečně systematicky pracovat. Bude připravena vést masy, řídit tuto zemi a v co nejkratším čase napravit všechny rozhodující celospolečensky důležité oblasti. K tomu však musí být připravena jako politická síla.
Musíme být připraveni i na nové formy členství ve straně odpovídající nejen Stanovám a straně jako celku, ale především nově se hledajícím komunistům, jejich schopnostem, existenčním a rodinným možnostem. Neargumentujme nezbytnou odvahou komunistů, a připomínkou hrdinství našich funkcionářů za první republiky a za války. Tu nemají ani naši poslanci mající imunitu. Kapitalismus u nás zasel strach a nenávist, které jsme za socialismu nepoznali. A dokud bude jediným atributem vládní politiky antikomunismus a bude se za něj i dobře platit, tak se u nás situace jen tak nezlepší.
Samozřejmě nejmladší generace najde více odvahy, ta střední už méně.
Co je ale podstatné, že gró funkcionářského aktivu musí být schopné s nově přicházejícími sympatizanty pracovat. Pracovat tak, aby dělali smysluplnou práci, která by přinášela výsledky a tím i pocit uspokojení.
A tak se skutečně může i stát, že na jedné straně budeme mít emeritní, spíš korespondenční členy strany, s kterými si jen budeme dopisovat, posílat tiskoviny, letáky a děti či vnuci za ně elektronicky zaplatí občas příspěvky… a na druhé elektronické členy, komunikující přes internet, permanentně se účastnící vnitrostranické, či vnitropolitické diskuse, kteří odborně budou spolupracovat s příslušným zázemím strany, a čas od času se objeví při přijatelné akci strany na veřejnosti.
Ke změnám musí dojít v řízení základních organizací i okresních výborů. Dnes to není o disciplinované, organizačně i ideově jednotné straně. Dnes je to „cochcárna“ a ambice některých jednotlivců překračují meze komunistické uvědomělosti a skromnosti.
Pro většinu našich funkcionářů je zatím jakoby nepředstavitelné, že v okrese bude místo 50 základních organizací jen 10, ale životaschopných, nebo že by se v rámci kraje mohly dva či tři okresy organizačně sdružit, pomoc si finančními prostředky, lidmi, technikou, schopnostmi.
Ona vůbec představa dát všechny vstupní finanční prostředky do jedné kádě a zabezpečit na úrovni moderní řízení strany, je pro téměř všechny vedoucí funkcionáře strany nepředstavitelná. Když to kdysi Václav Jumr řekl na zasedání ÚV, tak se mu všichni vysmáli.
Především pak ti, co už ani ve straně nejsou.
A tak i po 14 letech trvá mé hodnocení situace ve straně. Kdy základním rozporem je rozpor mezi marxisticko-leninsky myslící a uvažující, leč pasivní členskou základnou a liberálně demokratickým, údržbě kapitalismu nakloněným, leč aktivním vedením strany.
Proto nechce strana systém ideologické práce, proto nechce demokratický centralismus, proto nechce systém komunikace uvnitř strany, proto se ani o vlastní stranu moc nestará a nezajímá.
Proto ani hlavní úkoly po sjezdu nejsou zaměřeny na stranu a dovnitř strany. Předkladatel nepotřebuje zlepšit životaschopnost strany. Proto zmizeli schválenou pracovní skupinou navržené úkoly namířené přímo na ÚV, KR, OV a ZO, jako například:
- Vypracovat objektivní analýzu historie strany s ohledem na moderní dějiny naší země.
- Dopracovat analýzu vývoje členské základny.
- Optimalizovat organizační strukturu strany a předložit nové formy práce i členství ve straně.
- Zpracovat pružnější informační a komunikační systém uvnitř strany, zdokonalovat vnitrostranickou demokracii.
- Věnovat soustavnou pozornost ideologické činnosti strany. Vůbec zpracovat systém zdokonalení ideologické práce.
- Věnovat mimořádnou pozornost vlastnímu tiskovému orgánu strany.
- Ustavit při krajských radách KSČM společensko-politická vzdělávací centra.
- Dopracovat aktuálnější koncepci mezinárodních vztahů a zahraniční politiky strany.
- Iniciovat kroky k vytvoření podmínek systémové spolupráce komunistických, socialistických a dělnických stran.
- Dopracovat systém práce s vlastními kádry o systematickou přípravu před výkonem funkce, především na principu trvalého vzdělávání a sebevzdělávání.
- Zpracovat krátkodobý a aktualizovat strategický Komunistický program, a některé další.
Kdyby to totiž vládcové naší strany do vnitrostranické diskuse pustili, tak by nastaly dva základní problémy. Komunisté v základních organizacích by se mohli splést a uvědomit si, že na tom něco je. Že starost o stranu samotnou je v dané chvíli stejně důležitá jako o poslanecký klub či SPaS. A kdyby si to uvědomili, tak by to pro vedení strany byla práce. Takhle možná spoléhají, že se dříve naplní slova Miloše Zemana: Nechte komunisty, oni sami vymřou a bude od nich pokoj!
* * *
Od posledního sjezdu jsem navštívil komunisty v téměř čtyřiceti obvodech a okresech, spolupracuji s mladými komsomolci i vlasteneckými organizacemi a všude jsem se setkal s pochopením i většinovým souhlasem, že absence systematické ideologické práce je jednou z příčin dvacetiletého úpadku strany. A ke změně nemůže dojít, dokud ve vedení strany budou lidé, kteří to přes mnohá upozornění nepochopili dodnes.
Je tedy načase navrhnout do čela revolucionáře, kteří ideovou, organizační i akční jednotu chápou jako základní předpoklad v boji za navrácení autority komunistické strany.
Je přece zcela pochopitelné, že dokud neudělá komunistická strana objektivní analýzu své historie postavené v součinnosti s moderní historií Československa a Česka, budou do strany vstupovat jen individuální vzdělanci a sebevrazi. Normální člověk totiž cítí potřebu se o něco programově i ideově opřít a to dnes v žádných sdělovacích prostředcích, uměleckých ztvárněních ani školách nenachází. A nenachází to ani v dokumentech komunistické strany.
Bohužel objektivní pravdu o komunistickém hnutí nenachází ani ve vlastní vydavatelské činnosti strany. Knihovnička mladého komunisty neexistuje, Haló noviny zanáší funkcionářům do hlavy zmatek. Komunistická strana nevydala za dvacet let jedinou komentovanou práci Marxe, Lenina či Gottwalda. Když někdo z vedení strany něco z Marxe či Lenina zacituje, tak je to zpravidla použito nevhodně, podáno nepřesně, pojato účelově, anebo vytrženo z kontextu.
Ne, fašizující vlády v této zemi, ne antikomunistická sociální demokracie či další „pidistraničky“, ale my, my sami jsme udělali za svou revoluční historií a tradicí tlustou čáru.
Oni nás přeci vůbec nemusí zakazovat. Vždyť my jsme si pravdu o své revoluční historii, či komunistické symboly a ideály zakázali sami. A když někdo, čas od času, najde odvahu vykřiknout „král je nahý“, a upozornit, že něco v komunistické straně není v pořádku, tak je okamžitě od hlavy k patě orazítkován zastrašujícími nálepkami rozvracečů.
Na některé z nich jsem patřičně hrdý. Stejně totiž do bolševiků nadávali mému tátovi a dědovi. Ti současní „nálepkovači“ nesahají předcházejícím generacím funkcionářů strany ani po kotníky. Ani ideály, ani rozumem, ani poznáním, ani odvahou.
A navíc mají jednoduchá zdůvodnění a řešení. Omlouvají se, kde mají bojovat, mlčí, kde mají mluvit a pancerfausty mají namířené na druhou stranu.
Paní poslankyně Marková, když dostala jako členka ÚV demokraticky připravený návrh Hlavních úkolů po sjezdu od demokraticky zvolených funkcionářů strany, mi napsala, cituji: „´Dech´ brožurek z 50. let minulého století nemůže nikoho přesvědčit, pouze naštvat a uvrhnout celou KSČM do propadliště dějin. To je Tvůj cíl? Podobné věty čítávám v nevyžádaných tiskovinách zasílaných panem Štěpánem (prý mu s nimi pomáháš). Ten má ale pouze jediného nepřítele-současnou KSČM.“ a kousek dále ještě ocituji: „Velmi by mě potěšilo, kdybys konečně Ty i Tví případní spolupracovníci přestali stranu oslabovat a v případě, že Ti KSČM nevyhovuje, přestoupil do jiné.“
Lží a podobných „hámotin“ napsala jmenovaná předsedkyně okresního výboru z Náchoda celou řadu. Jestli takto uvažují naši poslanci, jestli jim vadí, že chceme uzákonit právo na práci a spravedlivou odměnu za ni; že by nositelem státní moci měl být pracující lid; že by všichni občané měli mít stejná práva apod. Tak potěš pánbůh. To se změny kapitalismu nedožijí ani naši vnuci.
Podobná věrolomnost našich vedoucích funkcionářů znovu vyplývá především z nevzdělanosti a neznalosti. Strana neumí aktivně bránit svou vlastní práci, vše co dobrého v minulosti vykonala pro lidi. Tato země se nikdy v minulosti nenadechla tak svobodně a demokraticky, jako když byl v čele komunistické strany Klement Gottwald. Změnil se kvalitativně k lepšímu život všech obyvatel, kteří chtěli tuto zem bránit a budovat pro lepší život svých dětí a vnuků. Již po sedmi-osmi letech vlády komunistů se několikanásobně zvedla životní úroveň drtivé většiny obyvatel a následně i když s obtížemi trvale rostla. Jistoty života byly neoddiskutovatelné. Za stejnou dobu od převratu 89 bylo všechno rozkradeno a vlast zaprodána.
Jednou z cest jak z toho, abychom měli komunisticky, nikoliv revizionisticky, uvědomělou členskou základnu, a především její přední aktiv, je nezbytné mít vzdělávací centrum a její dceřiné krajské pobočky.
Na jedné poradě pracovní skupiny pro přípravu obsahového zaměření sjezdu poslanec a vedoucí funkcionář strany Jiří Dolejš posměšně řekl, že neví co je to „tiskový orgán strany“. Takto nevzdělané máme funkcionáře. Samozřejmě, že v současné době může mít ideově sjednocovací médium různé podoby. Ale my nic takového nemáme. Nejsou to ani Haló noviny, s permanentně prezentovanou plejádou našich poslanců a s čím dál bujnějšími vnady na fotografiích bulvárních vložek…, neplní ji ani vlastní Zpravodaje některých okresních výborů (i když musím připustit dělaných sice na koleně, ale se zápalem a bojovným duchem), není to ani Dialog, Československý komunista, Rádio Futura, či internetové stránky KSČM a některých krajů a okresů…
Dlouholetá snaha Ostravské Naší pravdy přemýšlet a hledat pravdu, jak bych řekl „nahlas“, byla raději umlčena. Peníze se raději nacpaly jinam.
* * *
Jsem šťastný člověk. Mám kolem sebe spoustu přátel, obětavých, otevřených, kritických a rovných komunistů. Při mnoha besedách hledáme cesty vedoucí k navrácení autority komunistické strany. Cesta není až tak složitá jak se na první pohled zdá. Jde jen o to dodržet určitá pravidla. My jsme těm pravidlům v minulosti říkali „leninské principy stranické práce“.
Pro porozumění prostým lidem toho ale zatím moc neděláme. Agitačně a propagačně nekvalitní snahy kapitalistické „píár“ agentury nám za nemalé peníze pomoci před volbami, moc nezabírají. Při tom jsem přesvědčen, že to hodně stojí a přitom by naši mládežníci přišli s pohotovějšími, jasnějšími a levnějšími náměty.
O našich poslancích v Evropském parlamentu lidi nevědí vůbec nic, a s našimi poslanci a senátory je to podobné. Zkuste se zeptat lidí ve svém okolí. Ať vám řeknou alespoň dvě tři věci, které komunisti prosadili či chtějí změnit. Neví.
Z čeho to vyplývá?
Všechny dobré snahy komunistické strany jsou mediálně bojkotovány.
My spíš kolaborujeme a parazitujeme na stávajícím kapitalistickém systému a říkáme tomu taktika.
* * *
Dovolím si k přemýšlení předložit jednoduchý a realizovatelný návod jak to změnit. Mimo jiné jsou to již dříve navrhované postupy, dotýkající se především čtyř oblastí.
Zaprvé. Každý kdo z představitelů komunistické strany či s námi blízkých vlasteneckých organizací vystupuje v televizi či jiných médiích, musí být ve svém vystoupení zároveň vzdělaným a připraveným revolucionářem boje proti kapitalismu. Diváci či posluchači (i ti náhodní) se musí zaposlouchat a ve stejné chvíli téměř „černobíle“ rozhodovat – má pravdu, nemá pravdu.
Uvedu dva jednoduché příklady. Beseda o exekucích. Kdyby náš diskutující řekl zásadní stanovisko strany.
Například: Za socialismu u nás exekuce nebyly, ale přesto k exekucím v současném kapitalistickém řádu navrhujeme tři zásadní podmínky:
Zaprvé. Exekuci musí předcházet soudní rozhodnutí ověřující obsahovou správnost (opodstatněnost) exekuce;
Zadruhé. Exekuci mohou vykonávat jen soudní (nikoliv soukromí) exekutoři;
Zatřetí a především. Každému soudnímu rozhodnutí o exekuci musí předcházet prokazatelné upozornění (varování) dlužníka na jeho dluh.
Prokazatelně doručit se to dá. Vždyť máme v každé větší obci nezaměstnané. A v námi tak obdivované Americe to dělají.
Jsem přesvědčen, že většina lidí by tento jednoduchý a při tom zákonný postup přivítala a pochopila by, co komunisté chtějí.
Druhý příklad. Dopředu podotýkám, že si uvědomuji nelehkou úlohu každého, kdo za komunistickou stranu v přímých přenosech ve sdělovacích prostředcích a v televizi zvlášť vystupuje. Má poznámka se jen nepřímo dotýká Pavla Kováčika a jeho účinkování v Otázkách Václava Moravce před více jak měsícem.
Nevím, jak nám narostly přihlášky do strany a kolik voličských hlasů jsme získali po tomto pořadu pro budoucí kandidáty KSČM. Ale jedno vím. Hlas syna podřezaného strážmistra Honzátka, mého bývalého spolupracovníka a kamaráda, jsme tím, že jsme zasedli za jeden stůl s člověkem, který nejenom, že schvaloval činy vrahů Mašínů, ale ještě jim jako druhý nejvyšší představitel vlády za peníze daňových poplatníků vezl státní vyznamenání…, nejenom, že nezískaly, ale naopak ztratily. Víte, znám voliče ODS, kteří se za tento akt stydí.
A kdyby Pavel Kováčik v televizním studiu vstal a řekl, že s člověkem, který vyznamenává vrahy, za jedním stolem sedět nebude, tak by o tom věděl celý národ. Lidé by se rozdělili na ty, co zločiny schvalují a na ty, co je neschvalují. Takhle si o nás myslí, že je nám to jedno..., že nám to nevadí.
Je třeba se i v těchto případech vzdělávat, učit se taktice, osobní agitaci, propagandě. Pokud ústřední výbor delegoval pravomoc na určování, kdo půjde do podobných pořadů, a tím i zodpovědnost na VV ÚV, pak by měl VV i těmto věcem věnovat větší pozornost a nenechávat to jen na jednom, dvou lidech.
Takže první bod, s kterým musíme něco udělat, aby o nás lidé věděli, je věnovat mimořádnou pozornost přípravě vystupování našich lídrů na veřejnosti, především ve sdělovacích prostředcích.
text převzat ze stránek časopisu Dialog-otázky-opovědi – březen/2012
(Pokračování příště.)
Kterak odborník všehoznalý na poslankyni trestní oznámení podal
Přidáno ve středu 21. 3. 2012
Kterak odborník všehoznalý na poslankyni trestní oznámení podal
V nedělním internetovém vydání Třebíčského deníku jsem se v článku Radka Blažka (setkal jsem se již s jedním omylem, nejde o ředitele Gymnázia Třebíč Mgr. Radka Blažka, ale o jeho syna, toho času studenta žurnalistiky University Karlovy) dozvěděl, že odborník na „extremismus" a problematiku korejských a čínských dějin i jejich současné společensko-ekonomické situace a specifikace těchto zemí (což jistě zástupům fanynek potvrdil tvrzením „vím, co se děje v Číně a KLDR") a funkcionář Modrého týmu Daniel Pospíšil se „rozlítil" (což je jakési klišé rozšířené Parlamentními listy, v kterých je v každém druhém titulku bud „rozlítil" či „brutálně", „ostře", což u mne snižuje věrohodnost a informační hodnotu takového článku) a kvůli projevu na Olšanských hřbitovech při připomínce výročí Vítězného únoru podal trestní oznámení na předsedkyni Pražské rady KSČM Mgr. Martu Semelovou.
upoutávka převzata 13. 3. 2012 z intertových stránek SMKČ
Je málo příležitostí, kdy mohu říci, že souhlasím s Davidem Rathem, poslancem ČSSD a středočeským hejtmanem. Jednou z těch mála příležitostí je jeho vyjádření o Vojtěchu Filipovi, předsedovi KSČM, v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes vydaném v sobotu 17. března 2012:
"Vojtěch Filip je pragmatik, všechno jiné než komunista: obchodník, podnikatel, právník. Aby náhodou nikoho nenapadlo, že je v čele KSČM omylem, tak občas udělá takovouto provokaci (kondolence KLDR k úmrtí Kim Čong-ila, pozn. LVE), aby ubezpečil tvrdé jádro. Jak znám Vojtěcha Filipa, úplně vidím, jak ten dopis podepsal a pak se deset minut válel smíchy nad tím, co udělal a jaké reakce to vzbudilo. Vůbec nevěřím, že to myslí vážně." (MF Dnes, 17. 3. 2012, s. 10A)
David Rath Filipa a KSČM nepomlouvá, neuráží, jen kostatuje to, co je zřejmé každému pozorovateli této politické strany nezaslepenému fanatickou nenávistí nebo naopak fanatickou důvěrou k ní (a podotýkám, že fanatická důvěra škodí dnešní KSČM víc než fanatická nenávist). Cituji další vyjádření Davida Ratha: "...Pokud by sociální demokracie a komunisté měli nadpoloviční většinu v Poslanecké sněmovně, ČSSD by požádala komunisty o podporu či toleranci vlády. Ovšem bez jejich aktivní účasti." Na to by byli likvidátoři Filipova typu zřejmě schopni přistoupit. S tím počítá Rath, to předpokládám i já. Jen s tím rozdílem, že Rath z pozice sociálního demokrata tomu fandí, já z pozice marxisty to odmítám.
"Jsou věci, které jsou splnitelné, a věci, které jsou nesplnitelné. Těmi nesplnitelnými jsou typově nápady jako vystoupení České republiky z NATO či z Evropské unie." Takové "nápady" ovšem Filipovo vedení KSČM nemá, v tom může být Rath bez obav.
"V domácí politice se už znárodňování bát nemusíme, to už asi nechtějí, protože mají hodně majetku. Třeba Vojtěch Filip je milionář." "Já mám pocit, že oddělení od minulosti (KSČM, pozn. LVE) proběhlo. Ale dostatečně ho neakceptovala veřejnost. Dnes je to jiná strana než tehdy. Vždyť ti komunisté, kteří nejvíce škodili, stačili přeběhnout do jiných stran. A v KSČM zůstali takoví ti romantici. Je to strana komunistických romantiků a idealistů. Samozřejmě ne stoprocentně, ale tak ze sedmdesáti procent. Ti komunističtí a agresivní jestřábi jsou úplně v jiných sférách." K tomu snad ani není co dodat. Výstižnější charakteristiku filipovské KSČM těžko hledat. Jen mám obavu, že "romantici a idealisté" (resp. všichni objektivní odpůrci marxismu-leninismu, bez ohledu na jejich osobní přání a povahové vlastnosti) jsou ve členské základně KSČM zastoupeni ve značně větším poměru než 70%...
Leopold Vejr
převzato 21. 3. 2012 z internetových stánek SMKČ
20.03.12/ONE MILLION PEOPLE GATHERED IN AMED FOR NEWROZ
20.03.12/ONE MILLION PEOPLE GATHERED IN AMED FOR NEWROZ
Despite being banned by the Turkish colonialist fascist state, the Newroz demonstration in Amed (Diyarbakir) was carried out with the participation of 1 million Kurdish people on March 18. While banning 106 out of 127 planned demonstrations organised by BDP , the state had announced that it will not let the Newroz celebrations in Istanbul and Amed, but the KCK as well as the leaders of BDP made statements that the actions would be carried out "at any cost".
They raised their demands formulated in 4 points as: "Democratic Autonomy against non-status", "Education in mother tongue", "Constitutional guarantee for the Kurdish identity" and "Right to organization".
Starting from very early in the morning, an emergency-state-like situation was created in Amed. All the roads opening to the Newroz Square were cut off by the armoured vehicles of the police, thousands of policemen were deployed all around the city and helicopters continuously flied over the city.
No shopkeepers opened their shops throughout the city and thousands of people started to take to the streets with their red-green-yellow flags and dresses in the morning. Clashes with the state forces started and a thick smoke appeared over the city due to gas bombs but also because of the tires burnt by the people to celebrate the Newroz day as fire is the symbol of Newroz.The demonstrators wrote " PKK" even on the police vehicles.After fierce clashes with the police, one million people gathered at the Newroz Square as an important answer to the ban of theAKP government as well as being a respond to the on-going annihilation and denial policies.
The elected representatives of the Kurdish people, among them MPs from BDP, the co-president Selahattin Demirtas, the DTK co-presidents Ahmet Turk and Aysel Tugluk, the elected mayor of Amed Osman Baydemir, were received with great enthusiasm by the masses. The messages sent by the prisoners of PKK and PAJK caused great pleasure, too.
In the opening speech, the following was declared: "Newroz Square is the square of freedom. Those who want to see the will of the Kurdish people should come to see this. Today a new page was opened in the Kurdish history. Nothing can break the Kurdish people's will. The barricades in Amed will be broken and has been broken. The Kurdish people will resist until breaking the doors of Imrali".
Selahattin Demirtas was among the various speakers of the rally. He said: "AKP, look at this! This is Newroz. The people are at the square of freedom despite threats and operations. The people have stood tight-knit around their Leader and party. While Esteemed Ocalan is inside a 10-metre-deep hole, do not expect any solution. Resistance will bring freedom to these people. We no longer want to live without status in Kurdistan"
The slogans shouted most frequently were "This is Amed, this is Newroz!" and "Long live our leader Apo!"
The masses were attacked by the police with gas bombs, pressured water and even real bullets, once more on the way back from the demonstration.
Celý článek
Nezveřejněné upoutávky na zprávy SMKČ
Přidáno v pondělí 19. 3. 2012
Roberto González, bratr Reného, je těžce nemocný. Řekněte prezidentu Obamovi: dovolte Renému navštívit Roberta
Roberto González, jediný bratr Reného a významný člen skupiny advokátů, která obhajuje Pětici, je těžce nemocný v nemocnici v Havaně. Jak všichni,kteří podporují Pětici, vědí, že ačkoliv René splnil nespravedlivý trest v délce více jak 13 let v žalářích Spojených států, byl navíc potrestán a musí to odsloužit v rámci „kontrolované svobody" ve Spojených státech.V důsledku toho nemůže být v tomto kritickém období se svým bratrem.
Jeho advokát, Phil Horowitz, předložil naléhavou petici, ve které žádá o povolení Renému vrátit se na Kubu na dva týdny na návštěvu svého bratra v nemocnici. V petici se říká: „Po téměř pěti měsících od propuštění z vězení, kam byl odsouzen, plnil přesně všechny podmínky „kontrolované svobody". Horowitz řekl Národnímu výboru, že žádost, která je registrována,není nic zvláštního; je běžné, že obviněný žádá soud v důsledku nebezpečí, aby mohl uskutečnit zahraniční cestu vzhledem k vážnému stavu zdraví jednoho příbuzného.
Přidáno v pondělí 19. 3. 2012
Made in Czechoslovakia – tohle by mělo zajímat každého občana ČR
Mochov východně od Prahy byl dlouhá léta považován za místo, odkud k českým hospodyňkám plyne mražená česká zelenina. Pokud dnes do Mochova zavoláte a budete chtít hovořit s někým, kdo má na starost výrobu, neuspějete. "To musíte volat do Rakouska, veškerá výroba se přesunula tam, tady je už jenom obchod", říká do telefonu spojovatelka. A skutečně. Výrobky, které jsou dnes v obchodní síti stále prodávány pod značkou Mochov, respektive Mochovská zelenina, mají na obalu připsáno Made in Austria. Nadnárodní koncern Ardo o přesunu výroby obchodní partnery Informoval v listopadu loňského roku.
Podobných příběhů najdeme celou řadu, psány jsou jak přes kopírák. Během letošního roku zcela ukončil v Česku výrobu i koncern Unilever. V povltavských tukových závodech v Nelahozevsi dostalo výpověď přes šest stovek lidí.
Přidáno v pondělí 19. 3. 2012
Igor Vasiljevič Saveljev: Vražda velkého vůdce – historická detektivka (3/10)
Preludium vraždy
Autor knihy jasně konstatuje následující: „A opravdu na předčasné smrti J. V. Stalina nesou vinu tři klamní spiklenci. Nejdále ze všech je od vraždy vzdálen Berija, on pouze ,postrkoval´ Chruščova, u kterého byl právě Seňka Ignaťjev, ministr státní bezpečnosti SSSR od srpna 1951 do března 1953 a od května 1952 byl současně i náčelníkem Správy ochrany Ministra bezpečnosti. Tato správa zabezpečovala osobní ochranu J. V. Stalina a dalších sovětských funkcionářů stranického a státního vedení.
A ještě jeden zajímavý fakt. Chruščov vzpomíná, jak J.V. Stalin tiskl ,spolupracovníkům´ ruce, jak ho krmili lžičkou a jako umírající zvracel krev, proč, to zapomněl. A spolupracovníci se rozdělili do dvojic, jak podivné: Chruščov s Bulganinem, Berija s Malenkovem, jako by se báli, že někdo z ,bandy čtyř´ se bude ještě s někým stýkat..."
upoutávky staženy v pondělí 20. 3. 2012 z internetových stránek SMKČ
Celý článek
Sionisté! Ruce pryč od Sýrie!
Dodokumenty. ÚV VKSB
| 15.03.2012 15:11 |
|
СИОНИЗМ! РУКИ ПРОЧЬ ОТ СИРИИ!
 Сионо-американский империализм – США-Израиль-НАТО готовит военную интервенцию в Сирии при активном участии стран Запада и арабских владеющих богатыми месторождениями нефти монархий.
Политика раскола арабской солидарности, проводимая США с момента кэмп-дэвидских сепаратных соглашений в 1978 г. между США, Израилем и Египтом, сегодня после развала СССР торжествует на арабской земле. Арабские государства, особенно Персидского залива, предали своих арабских союзников, дав сначала зеленый свет интервенции в Ливии, а теперь готовящих совместно с США военную агрессию против Сирии. Лига арабских государств (ЛАГ) – ныне служанка в руках США.
После убийства Муаммара Каддафи и уничтожения Ливии как единого независимого государства, для США нет более желаемой цели, чем уничтожение Сирии и свержение её лидера Башара Асада. Это нужно для США, чтобы реализовать совместный с сионистским Израилем план Большого Ближнего Востока или, иначе говоря, большой сионистский проект – установить контроль мировой элиты над стратегически важным регионом мира и его богатыми углеводородными ресурсами, уничтожить непокорный исламский Иран, вывести на ведущие позиции сионистский Израиль в Ближневосточном регионе и окончательно вытеснить с этого региона Россию.
Сирия занимает четкую позицию против сионизма и империализма Израиля и США и их экспансионистских планов в регионе, проводит независимую внутреннюю и внешнюю политику, поддерживает движение палестинского освобождения, активно проводит политику арабской солидарности, в отличие от других реакционных арабских государств. Сирия является стратегическим союзником России на Ближнем Востоке, её форпостом, имеет тесные связи с Ираном, активно выступала против агрессии НАТО в Ливии.
План США, стран Запада и арабских монархий, прежде всего Катара и Саудовской Аравии – добиться внешнего вмешательства в дела Сирии через Совет Безопасности ООН – провалился. Россия и Китай повторно 4 февраля наложили вето на резолюцию Совбеза ООН по Сирии, тем самым не позволили реализовать в Сирии «ливийский сценарий». Империалистические хищники не успокаиваются, усиливают внешнее политическое и экономическое давление на Сирию, финансируют внутреннюю оппозицию и поставляют ей через границы соседних с Сирией стран оружие, ищут пути организации военной интервенции без санкции ООН, пытаются добиться изменения позиции России.
В конце февраля президент Сирии Башар Асад подписал указ о вступлении в действие новой Конституции страны, утвержденной на состоявшемся 26 февраля референдуме. На 7 мая уже назначены парламентские выборы в Сирии. Однако производимые властями Сирии демократические реформы остаются как бы незамеченными «борцами за демократию» и «права человека». Ведь их истинная цель – свержение неугодного США и Израилю режима Башара Асада.
На встрече министров стран Лиги арабских государств (ЛАГ) 12 февраля было принято решение разорвать все дипломатические отношения с Сирией и ужесточить экономические санкции, которые были введены против Сирии еще в конце ноября прошлого года (из 22 стран-членов ЛАГ за введение санкций проголосовали 19; против голосовал Ливан, воздержался – Ирак, являющиеся крупнейшими торговыми партнерами Сирии). Санкции предусматривали прекращение авиасообщения с Дамаском, приостановку всех операций с Центробанком и Коммерческим банком страны, замораживание финансовых активов сирийских властей, инвестиционных проектов и коммерческих контрактов с правительством Сирии. Сирия также была исключена из ЛАГ.
Санкции ЛАГ негативно скажутся на экономике Сирии, учитывая, что 52,5% сирийского экспорта и 16,4% импорта приходится на арабских соседей.
К торгово-экономическому бойкоту, введенному странами ЛАГ против Сирии, чтобы её задушить, присоединилась Турция – влиятельное в регионе исламское государство, которое является рукой НАТО в регионе. Турция выступила в роли ведущего в осуществлении давления на Сирию, начиная с экономического, политического и заканчивая прямой поддержкой вооруженных террористических организаций и приемом у себя в стране руководителей этих организаций. Однако, несмотря на позицию Турции, Организация исламских государств (ОИГ) отказалась присоединиться к санкциям ЛАГ.
|
| Подробнее...( Прочитано 110 раз) |
|
Celý článek
Účelová dezinformace „levých komunistů“ o bojích řeckých ocelářů a Komunistické strany Řecka
Účelová dezinformace „levých komunistů“ o bojích řeckých ocelářů a Komunistické strany Řecka
Internetový kulturně – společenský magazín „E-žurnál“ uveřejnil 23. 2. 2012 článek „Řecko: stalinistický odborový šéf uvítal ve stávkující továrně fašisty“ : http://www.ezurnal.cz/generate_page.php3?page_id=9460 .
Článek vychází z informací z levě – komunistického serveru „Internacionalistické komunistické tendence“. Obsahuje závažná obvinění, že prezident továrních odborů v ocelářském podniku Halivourgia (člen Komunistické strany Řecka a rudých odborů PAME) uvítal ve stávkující továrně fašisty z organizace „Zlatý úsvit“.
V článku se píše, že „PAME dosud celou věc nijak nevysvětlila, nijak se však od ní ani nedistancovala“ a dále cituje původní zdroj: „Je tedy na místě předpokládat, že odborový činitel jednal podle stranické politiky, jinak by snad byl ze strany vyloučen. Tímto jednáním stalinistická KKE přivedla do dělnického hnutí fašisty.“
Toto dezinformující obvinění nemohla Dělnická komunistická organizace přejít mlčením a požádala stávkující řecké soudruhy o vyjádření, které uveřejňujeme níže.
„Leví komunisté“ se přiřadili tímto svým propagandistickým článkem po bok anarchistů, kteří se snaží již delší dobu teoreticky i fyzicky útočit na vzmáhající se komunistické dělnické hnutí v Řecku. Jsou na stejné vlně levičáckého antikomunismu. Je to jen další z řady dezinformací a polopravd, kterými se levičáci snaží ovlivňovat veřejné mínění proti komunistům, ale ve svém konečném důsledku tato jejich aktivita slouží pouze buržoazii. Naplňuje se tak jejich historická úloha.
Souhlasíme s vyjádřením jednoho řeckého komunisty:
„Ne náhodou se argumentace neonacistů, trockistů, anarchistů nakonec setkávají. Setkávají proti lidem, kteří stávkují přes 120 dní s jedinou oporou, kterou je třídní solidarita. Cokoliv budou dělat kapitalističtí šéfové a jejich berly (anarchisté, trockisté, systémová levice, buržoazní strany, nacisté) nezlomí třídní dělnické hnutí. Je to mimořádně těžká doba a je potřeba obrana, akceschopnost vyšší úrovně. Tyto různé skupiny si nemohou ani ve snu představit jakou práci dělají každodenně komunisté na pracovištích. Hezky kritizovat z kavárny bohužel nestačí!“
Prohlášení odborové organizace pracovníků řeckých oceláren „Helliniki Halivourgia“
“Rada odborového svazu pracovníků oceláren Helliniki Halivourgia odsuzuje pokus fašistické organizace „Chrisi Avgi – Zlatý úsvit““ a dalších skupin, které se pokusily pomocí pomluv diskreditovat náš hrdinský boj!
„Zlatý úsvit“ byl proti našemu boji od začátku, tak jak to ostatně dělá vždy, pokud jde o boje zaměstnanců a obyčejných lidí. „Zlatý úsvit“ bránil průmyslníka a vlastníka ocelárny Manesise, který říká, že jeho návrhy na propouštění a na 5ti-hodinový pracovní den byly „přiměřené a rozumné za této obtížné situace na trhu „, že přeci každá firma existuje proto, aby generovala zisk.
„Zlatý úsvit“ od počátku obviňoval naši odborovou organizaci z „nekompromisnosti a že je vedena nýmandy“ a že postoj odborů „vede k zavření továrny“.
„Zlatý úsvit“ se pokusil způsobit konflikt mezi námi a kolegy z továrny Volos a to tím, že tvrdil, že stávkujeme proto, aby jsme si zajistili vysoké odškodnění za propuštění na rozdíl od našich kolegů z továrny Volos.
Když viděli, že tyto reakční pomluvy neměly výsledek, že oceláři pokračovali jako jeden celek hrdě dál v jejich boji proti Manesisovi a jeho třídě, že tento boj se setkal s podporu pracujících v Řecku, dělníků na celém světě, stejně jako imigrantů, kteří pracují v Řecku, rozhodli se použít jiné – tajné – prostředky k napadení našeho boje.
Ve 109. den stávky členové „Zlatého úsvitu“ náhle navštívili továrnu se záminkou, že přinesli materiální podporu stávkujícím. Poté, co si nafotili balíčky těstovin a láhve vody, které přinesli, které byly ozdobeny nechutnými předvolebními hesly (kterých jsme si všimli až poté, co odešli) a poté, co si vše natočili na video, sehráli svou dobře známou roli. Začali provokovat náš boj, naši odborovou radu a její vedení.
Ve stejný čas toho několik dalších skupin využilo k tomu, aby otevřeně řekli, co před námi dlouhou dobu skrývali, to je, že využívali naši stávku k jejich zájmům, bez toho, aby s našim bojem a jeho obsahem souhlasili.
Všem těmto skupinám odpovídáme, že jsou příliš malé na to, aby mohly pomlouvat a kritizovat boj ocelářů! Oceláři se vyjadřují prostřednictvím rozhodnutí jejich všeobecných shromáždění a výboru jejich odborů. Rozhodnutí reflektují třídní obsah a orientaci našeho boje, našich požadavků!
Opakujeme, že žádáme solidaritu všech dělníků. Ale ještě jednou a jasně prohlašujeme, že boj ocelářů nemůže být nikdy dezorientován ani koupen pod záminkami materiální podpory. Stovky odborů, masových organizací a tisíce dělníků z Řecka a zbytku světa odpovídají na naše volání od samého počátku, včetně organizací, které se od nás odlišují rozdílnými názory, cestami a cíli.
Jsme si vědomi toho, že někteří nenabízejí materiální podporu proto, aby nám pomohli, ale proto, že sledují a doufají v jiné věci. Konstatujeme, že oceláři zde nejsou pro zuby fašistické organizace a jiných tak zvaných revolucionářů.
Oceláří jsou částí organizovaného třídně orientovaného hnutí, které bylo a je základním podpůrcem jejich boje. Není náhodou, že všechny tyto skupiny útočí na PAME ze zahraničí i z Řecka, kde PAME bylo základním podporovatelem našeho boje, které nyní organizuje kampaň v celém Řecku pro finanční podporu našeho boje.
Voláme dělníky k tomu, aby izolovali ty, kteří škodí našemu boji. Vzkazujeme Manesisovi a jeho lidem, že zesměšňují sami sebe, jestliže věří, že budou provokovat a rozbíjet solidaritu hnutí s naším bojem. Provokace neuspějí.
Bojujeme za to, aby se celé Řecko stalo Hallivourgií!!! “
staženo z internetových stránek DKO 19. 3. 2012
Celý článek
Holešovská výzva, Národní rada a demonstrace 15. března 2012
Dvacet tisíc lidí vyšlo po celé České republice ve čtvrtek 15. března 2012 do ulic. Požadovali demisi vlády, odstoupení prezidenta republiky a zastavení vládních reforem. Svolavateli demonstrace byli iniciátoři Holešovské výzvy potažmo Národní rada. Přestože se tato demonstrace na první pohled jeví jako přirozený projev nespokojenosti občanů, měla již před svým zahájením na sobě mnoho podivného a prakticky všechny levicové subjekty se od ní distancovaly.
Celý článek...
upoutávka převzata 19. 3. 2012 z internetových stránek KSM
Celý článek
Vyšel časopis italských komunistů Nuove Resistenti č. 400
NUOVE RESISTENTI
Numero 400
|
 |
 |
15-03-12 |
 |
Celý článek
Dnes t.j. 15. března 2012 od 17 hodin se v Praze na Václavském náměstí a na náměstích řady dalších velkých měst uskuteční SHROMÁŽDĚNÍ ZA DEMISI VLÁDY.
Ve čtvrtek 15. března 2012 od 17 hodin se v Praze na Václavském náměstí a na náměstích řady dalších velkých měst uskuteční SHROMÁŽDĚNÍ ZA DEMISI VLÁDY. Sraz u sochy sv. Václava pod heslem "Voláme k zodpovědnosti ty, kteří rozkradli a zadlužili naši zemi! – Vládo ČR a prezidente ČR, rezignujte dobrovolně!", s cílem svrhnout tuto zkorumpovanou a zločinnou vládu. Když se nespravedlnost, nevymahatelnost práva, korupce, mafiánští politici, úplatní soudci a státní zástupci, lupiči posvěcení státem = soukromí exekutoři stanou normou, odpor se stane nejen povinností, ale i právem každého občana! Lidé, vyjděte do ulic, nadešel čas.
Celý článek
Voľby do Národnej rady Slovenskej republiky 2012
Protože do včerejšího večera t.j. do 12. 3. 2012, 22:00 se internetová stránka KSS záhadně "odmlčela", doposud neznáme žádné reakce vedení KSS na volební "úspěch", přinášíme alespoň částečnou reakci SZM:
J.W
Naozaj ďakujem úprimne a z celého srdca všetkým mojim verným, sympatizantom a voličom, ktorí mi odovzdali svoj preferenčný hlas. Získal som 2 148 vašich krúžkov/ preferenčných hlasov /, čo je zatiaľ môj najlepší výsledok v kariére.
Neskrývam však obrovské sklamanie nad našim celkovým výsledkom 0,72%, tj. 18 583 hlasov pre KSS, čo je v 90-ročnej histórii našej strany bezkonkurenčne najhorší zisk. ...
Zobrazit více
Celý článek
Společné prohlášení komunistických a dělnických stran pěti zemí s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v EU
Přidáno v pondělí 12. 3. 2012
Společné prohlášení komunistických a dělnických stran pěti zemí s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v EU
Komunistické a dělnické strany evropských zemí nejvíce zasažených nezaměstnaností, Španělska, Řecka, Litvy, Lotyšska a Irska, vás vyzývají k boji a organizování.
Oslovujeme 24 miliónů „oficiálně" nezaměstnaných v Evropské unii, především dlouhodobě nezaměstnaných, nezaměstnané mládeže a žen, zasažených nejhůře.
Oslovujeme všechny ty, kteří nejsou zaneseni v oficiálních statistikách, ale prožívají tutéž noční můru nezaměstnanosti.
Oslovujeme samostatně výdělečné, agenturní dělníky, dělníky bez sociálního zabezpečení, ty, kteří jsou zaměstnáváni střídáním s nepravidelnými směnami, s individuálními smlouvami, s úkolovými smlouvami, kteří jsou vystavováni zastrašování zaměstnavatelem, kteří čelí nebezpečí propuštění a nezaměstnanosti.
upoutávka převzata 12. 3. 2012 z internetových stránek SMKČ
Celý článek
Za kapitalismu jsou čestné volby nemožné.
7.03.12
Честных выборов при капитализме быть не может
Итак, трагикомедия под названием «выборы президента РФ» завершилась.
В очередной раз мы убедились: кто контролирует государственный аппарат, средства массовой информации, госбюджет, тот имеет громадное преимущество перед политическими противниками, участвующими в выборах.
překlad:
Za kapitalismu jsou čestné volby nemožné.
Skončila tragikomedie nazvaná ,,volby presidenta RF . Přesvědčili jsme se po několikáté , kdo kontroluje státní aparát , prostředky masové informace , státní rozpočet , má naprostou přednost před politickými protivníky účastněými se voleb.
Hrát podle pravidel největšího nepřítele – znamená zaručeně si zajistit porážku . V arsenále těch , kteří se nacházejí u moci je vždy efektivní zbraň – falšování voleb,podvody ve volebních střediscích , ,,kolotočích“ i krádeži hlasů politických konkurentů . Proto síly představující velký kapitál ve volbách vítězí . Obzvlášť je to křiklavé na příkladu Ruska . Znovu se potvrdilo , že při volbách podobného druhu nejen skuteční komunisté , ale i levicoví sociální demokraté , ( to se částečně týká i Zjuganovova vedení KS RF), nikdy nebudou připuštěni k vedení . Hrát podle pravidel největšího a zkušeného nepřítele , znamená jen zajistit si porážku .
Avšak toto nechtějí stále pochopit mnozí členové KS RF , kteří jako slepá koťata , vědomě klamáni svými lídry se neustále ocitají v slepé uličce a bolestivě si otloukají hlavu o tvrdou zeď . Již téměř 20 let zbytečně tratí finanční prostředky , energii , síly , zdraví na nesmyslné hry , nazvané volby . Takovou taktiku by bylo možno snad ještě omluvit , kdyby to životu dělníků , rolníků , pracující inteligence , přineslo aspoň částečné zlepšení O tom ale není ani zdání ! Život ruského pracujícího lidu v kapitalismu je stále horší , smutnější a těžší .
Dnešní poměry v KS RF se vyvíjejí následovně . Vedoucí představitelé strany jako poslanci státní Dumy , pobírají nadstandardní plat ( 150 – 200 tisíc i více rublů ). Pro nich socialismus a zásadní změny v životě společnosti jsou k ničemu , protože i podle moskevských měřítek žijí v dostatečném blahobytu . Připomínáme ještě ,že i byty jsou poslancům poskytovány bezplatně a po ukončení jejich mandátů zůstávají navždy jejich vlastnictvím . Nač tedy Zjuganov a jím obklopeni lidé potřebují nějaké zásadní změny ve společnosti , když materiálně ničím nestrádají a ve skutečnosti se stali boháči a buržoasií ? Vždyť kdyby došlo k nějakému povstání typu socialistického proti součastnému buržoasnímu režimu a toto skončilo úspěšně , tak takové výhody by už poslanci za KS RF nepožívali . Byty , luxusní vily , značnou část majetku by pravděpodobně museli předat lidu . Proto také vedení KS RF není zainteresované na
uskutečnění zásadních změn v dnešní společnosti , stejně jako Putin se svými zloději a podvodníky . Také proto Zjuganov se svými nejbližšími není stoupencem revoluce a jen předstírá a vzbuzuje dojem , že bojuje proti režimu a hraje si na bezvýsledný boj ve volbách , ( ve skutečnosti jen pro ,,očištění svědomí“ ). Avšak účastí na těchto , pro zemi zbytečných hrách , KS RF umožňuje jen kapitalistům stále pevněji utahovat smyčku na krku dělnické třídy , rolnictva a pracující inteligence . KSRF neprovádí téměř žádnou socialistickou agitaci mezi pracujícími , i když vzhledem k své finanční situaci i početnosti by na to měla a i prostředky .
Zjuganovci zapoměli na závěti Lenina i Stalina o tom , že jedině v jednotě s pracujícími se komunisté mohou uchopit vlády .
Agitaci mezi dělnickou třídou zaměníli za účast v předvolebním chaozu , což nakonec stejně pro zjuganovce končí vždy porážkou , protože vládnoucí klika pomocí falšování , bezostyšně a cynicky sprostě ukrade u KS RF hlasy voličů . Ve skutečnosti představitelé té strany využívají účast ve volbách jako prostředek získat výhodná místa poslanců ve státní Dumě , regionálních ,,parlamentech“ , jako příležitost a možnost si nabít penězi své peněženky , naplnit bankovní konta . A boj o ,,získání moci“ není nic jiného , než nesplnitelné heslo .
Ve dnech 4.prosince a 4. března se tedy jenom znovu potvrdilo , že pomocí voleb se levým silám nikdy nepodaří dostat k moci a že je třeba všechny síly všemi způsoby použít k přípravě socialistické revoluce .
Kdo nesouhlasí je nepřítelem dělnické třídy , rolnictva a pracující inteligence , všeho sovětského lidu , kterému v r.1991 byla ukradena naše společná socialistická Vlast – SSSR.
8.III.2012 Z internet. str . Iževské městs. org. VKSB
přeložil Petr Chodil
Celý článek
